Czech Recordings

1. Plechovka piva je dražší než lahváč.
2. Pití piv v ulici je zločín. Můžete si dát pokutu.
3. Další pokuta si dát od revizora, když cestujete na černo.
4. Nikdy nemůžeš věřit převlečenému mužovi.
5. Ovesní kaše má lepší chuť než sníh.
6. Největší ještérka na světě je komodský drak.
7. Je mnoho vojáků v armádské jednotce.
8. Zledovatěle silnice jsou často kluzké.
9. Luštím snadno křižovky.
10. Vyrazili na cestu brzy ráno.

Zkuste si představit, že 90 procent věcí, které vlastníte, během jednoho dne prostě vyhodíte. S tím, co vám zbude, budete muset žít. Šílená představa? Jsou lidé, kteří si podobnou cestu zvolili dobrovolně. Říkají si minimalisté. Jsou úspěšní podnikatelé, spisovatelé, ale i normální otcové od rodin.

Pojem minimalismus stačil během 20. století proniknout do všech sfér lidského konání. Máme minimalistickou architekturu, hudbu, malířství a celou řadu dalších odvětví. Poslední roky se začíná stávat čím dál oblíbenější také minimalismus jako životní styl. I když to může mnoha lidem připadat v dnešní konzumní společnosti zaměřené na hromadění co možná největšího množství nejnovějších výstřelků technologie jako šílenství.

Jádrem věci je eliminace všech nepotřebných věcí, které nás obklopují. Může se jednat jak o statky hmotné, tak čistě abstraktní. Topíte se doma v hromadách nepoužívaných blbostí, které vás jen vyrušují od práce? Pryč s nimi. Chodíte každý den do práce, která vás psychicky ubíjí? Zbavte se jí. Přesně tak to funguje.

Výstava je otevřena každý den od 9 hod. do 18 hod. Parkování je bezplatné. Jednodenní vstupenka pro dospělé stojí 13 eur, děti od 6 do 17 let platí 3 eura, rodiny 26 eur. Pokud přijedete vlakem a ukážete svou jízdenku, získáte slevu 2 eura. Můžete si koupit lístek na zahradní výstavu nejen u vchodu v Löbau, ale také na každém nádraží v Sasku.

Na cestu z České republiky do Löbau a zpět se doporučuje koupit denní jízdenku Libnet +. (1 osoba: 160 Kč, až do 5 osob: 320 Kč.) Platí ve vlacích, tramvajích a autobusech pro libovolné jízdy do 4:00 h následujicího dne v České republice v celém Libereckém kraji, na železniční tratě Hrádek n.N. – Česká Lípa a další. V Německu platí po celém ZVONu.
Dále můžete používat vlaky Liberec – Dresden do stanice Bischofswerda a tam přestoupit ve směru Görlitz. Jízdenka Libnet + platí i na autobusové lince 27 Zittau – Löbau.

Cesta z nádraží ke vstupu na výstaviště je pouhých 450 metrů. Ale jak můžete vidět na mapě, jsou tam dvě úzkorozchodné tratě: trat' 1 (červená) jezdí na výstaviště, a trať 2 (modrá) na své kruhové trase přes centrum města zastavuje i na výstavišti, i na hlavním nádraží. A když už jste tady, nezapomeňte navštívit krásné okolí, např. litinovou věž „Löbauer Turm“ na kopci „Löbauer Berg“ s nádherným výhledem na Horní Lužici, Žitavské hory a samozřejmě na výstaviště.

Jestliže máte zájem, podívejte se na http://www.landesgartenschau-loebau.de. Informace zde jsou také částečně v angličtině, češtině a polštině. V aktualitách můžete také vidět, jestli jezdí nějaké zvláštní vlaky z Liberce jako včera 8. května. (Omlouvám se, ale bohužel jsem prostě nezvládla napsat ten článek dříve.)

Dnes bych vás chtěla pozvat k návštěvě 6. saské zahradní výstavy v Löbau, městě mezi Drážďany a Görlitz, které se nachází jen 55 km od Liberce.

Výstava je otevřena od 28. dubna do 14. října 2012. Bude vám nabídnuto 4.000 m² proměnné výsadby (105.000 jarních květin, 60 druhů tulipánů, 70.000 letniček ve 140 druzích, orchideje), zahradnický trh a mnoho jiného.

Každý rok zahradní výstava slouží k přetváření více či méně ošklivé oblasti v saských městech do pěkných parků nebo zahradních krajin, které zůstanou pro obyvatele i po konci výstavy. V případě Löbau to je oblast bývalé textilní továrny a cukrovaru, které byly zavřeny v roce 1994 případně 2003. Místo továrních trosek, najdete nyní zahradní krajinu s promenádami nahoru a z kopce, vodními cestami, dětskými hřišti, školami v přirodě, vřesovými a lékárnickými zahradami, a dokonce i písečnou pláží pro relaxaci. Až stromy a keře vyrostou, bude to určitě jedno z nejpopulárnějších míst v Löbau. V současné době tam ovšem ještě není moc stínu.

Takže, pokud se budete potřebovat ochladit, můžete navštívit květinový sál se 14 proměnnými květinovými výstavami. V horním patře najdete také historické fotografie a obrazy bývalého cukrovaru, který byl založen v roce 1884 jako první svého druhu v Sasku. Tam je také malá výstava o produkci cukru.

Dále zde bude více než 700 koncertů a dalších kulturních akcí, stejně jako mnoho atrakcí pro děti.

Rod mužský-neživotný

-hrad

Singulár

1. hrad

2. hradu (lesa)

3. hradu

4. hrad

5. hrade

6. hradu

7. hradem

Plurál

1. hrady

2. hradů

3. hradům

4. hrady

5. hrady

6. hradech

7. hrady

- stroj

Singulár

1. stroj

2. stroje

3. stroji

4. stroj

5. stroji

6. stroji

7. strojem

Plurál

1. stroje

2. strojů

3. strojům

4. stroje

5. stroje

6. strojích

7. stroji

Rod mužský-životný

-muž

Singulár

1. muž

2. muže

3. muži

4. muže

5. muži

6. muži

7. mužem

Plurál

1. muži / mužové (obyvatelé)

2. mužů (obyvatel)

3. mužům

4. muže

5. muži / mužové (obyvatelé)

6. mužích

7. muži

-pán

Singulár

1. pán

2. pána

3. pánu / pánovi

4. pána

5. páne

6. pánu / pánovi

7. pánem

Plurál

1. páni / pánové

2. pánů

3. pánům

4. pány

5. páni / pánové

6. pánech

7. pány

-předseda

Singulár

1. předseda

2. předsedy

3. předsedovi

4. předsedu

5. předsedo

6. předsedovi

7. předsedou

Plurál

1. předsedi / předsedové

2. předsedů

3. předsedům

4. předsedy

5. předsedi / předsedové

6. předsedech

7. předsedy

-soudce

Singulár

1. soudce

2. soudce

3. soudci

4. soudce

5. soudce

6. soudci

7. soudcem

Plurál

1. soudci / soudcové

2. soudců

3. soudcům

4. soudce

5. soudci / soudcové

6. soudcích

7. soudci

Rod ženský

-žena

Singulár

1. žena

2. ženy

3. ženě

4. ženu

5. ženo

6. ženě

7. ženou

Plurál

1. ženy

2. žen

3. ženám

4. ženy

5. ženy

6. ženách

7. ženami

-růže

Singulár

1. růže

2. růže

3. růži

4. růži

5. růže

6. růži

7. růží

Plurál

1. růže

2. růží (ulic)

3. růžím

4. růže

5. růže

6. růžích

7. růžemi

-píseň

Singulár

1. píseň

2. písně

3. písni

4. píseň

5. píseň

6. písni

7. písní

Plurál

1. písně

2. písní

3. písním

4. písně

5. písně

6. písních

7. písněmi

-kost

Singulár

1. kost

2. kosti

3. kosti

4. kost

5. kost

6. kosti

7. kostí

Plurál

1. kosti

2. kostí

3. kostem

4. kosti

5. kosti

6. kostech

7. kostmi

Rod střední

-město

Singulár

1. město

2. města

3. městu

4. město

5. město

6. městu

7. městem

Plurál

1. města

2. měst

3. městům

4. města

5. města

6. městech

7. městy

-moře

Singulár

1. moře

2. moře

3. moři

4. moře

5. moře

6. moři

7. mořem

Plurál

1. moře

2. moří

3. mořím

4. moře

5. moře

6. mořích

7. moři

-kuře

Singulár

1. kuře

2. kuřete

3. kuřeti

4. kuře

5. kuře

6. kuřeti

7. kuřetem

Plurál

1. kuřata

2. kuřat

3. kuřatům

4. kuřata

5. kuřata

6. kuřatech

7. kuřaty

-stavení

Singulár

1. stavení

2. stavení

3. stavení

4. stavení

5. stavení

6. stavení

7. stavením

Plurál

1. stavení

2. stavení

3. stavením

4. stavení

5. stavení

6. staveních

7. staveními

Poznámka: v instrumentálu plurálu se v hovorové češtině často dává koncovka -ma (hradama, strojema, mužema, pánama, předsedama, soudcema, ženama, růžema, písněma, kostma, městama, mořema, kuřatama, staveníma).

I am a crazy white girl. "Jsem blázen bílé dívky"

I am a crazy white girl

Prvním československým prezidentem se stal 14.11.1918 Tomáš Garrigue Masaryk, kterého po jeho abdikaci 14.12. v roce 1935 vystřídal Edvard Beneš.
Do československých poměrů vážně zasáhla celosvětová hospodářská krize první poloviny třicátých let, v roce 1933 tak bylo v Československu téměř 1 000 000 nezaměstnaných. Dalším vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu, který se stal podnětem pro vznik Sudetoněmecké strany, která vyvolávala v českém pohraničí protičeské nálady a kladla československým oficiálním orgánům požadavky dle zadání A. Hitlera. Československu se začalo přezdívat „ostrov demokracie ve střední Evropě“. Od roku 1937 se situace začala dramaticky radikalizovat, což vyvrcholilo protičeským pučem v září 1938. Zcela v souladu s rostoucími vlivy nacionalistických hnutí a tendencí v té době také Slováci začali usilovat o svoji národní identitu (Hlinkova slovenská ľudová strana).

Sudetskými Němci již od 19. století požadované vytvoření oddělených jazykových území s vlastní oddělenou správou bylo zakladateli Československa v reakci na secesi německojazyčných území a německé odmítnutí spolupráce při tvorbě nového státu odmítnuto. Státotvorným národem byl prohlášen národ československý a státním jazykem se stal jazyk československý (v podobě češtiny a slovenštiny). Češi a Slováci byli vnímáni jako dvě větve jednoho politického národa, který populačně dominoval meziválečnému Československu. Slováci jako samostatný národ by byli v tehdejším Československu až třetí nejpočetnější národností, po Češích a Němcích.
Ústava byla dopracována ve 2 hod. 30 min. 29. února 1920 a schválena 2. března 1920, jako první ústavní listina nových evropských států.

Původní koncepci nově vzniklého Československa nastínil na mírové konferenci v Paříži Eduard Beneš, který předložil státníkům celou řadu memorand. Jedním z takto předložených dokumentů byla Nóta o národnostním režimu v Česko-Slovenské republice, v níž Beneš přislíbil, že nově vzniklá Československá republika „zamýšlí vybudovat organizaci státu na přijetí národních práv a zásad uplatňovaných v ústavě Švýcarské republiky“. Dále bylo v nótě uvedeno např. to, že oficiálním jazykem v Československu bude čeština a rovnoprávným jazykem s češtinou bude němčina a že veřejné úřady budou otevřeny všem národnostem obývajícím území republiky. Po vzniku Československa však převážila myšlenka vytvořit jednotný, demokratický, centralistický „národní stát“ založený na ideji čechoslovakismu, příkladem a garantem se stala Francie.
Na jeho území se hovořilo více než půl tuctem jazyků - česky, německy, slovensky, maďarsky, polsky, rusínsky a dalšími nářečími ukrajinštiny. Mezi další jazyky patřily jidiš, rómština, rumunština a jejich nářečí.